Stavební práce - rekonstrukce od A do Z

1. Jak po?�tat celkovou plochu fas�dy?

Zam??it ��?ku, v��ku a d�lku domu a vypo?�st plochu fas�dy.
Zam??it ��?ku, v��ku a d�lku oken, dve?� a vypo?�st sv?tlou plochu otvoru oken.
Zam??it a vypo?�st plochu nadpra��, ost?n� (�palet).
Zam??it a vypo?�st om�tanou plochu ?�ms, balkonu apod.
V�sledn� plocha fas�dy:�(A + C + D) - B

Zdravotn� stav V�m nedovoluje prov�st zam??en�, nebo m�te jin� d?vod, nevad�, kontaktujte n�s, provedeme zam??en� rychle a spolehliv?.

2. M?�eme prov�d?t dal�� pr�ce p?i zatepleni fas�dy uvnit? domu, nap?�klad om�t�n�?

U objektu ur?en�ho k zateplen� je doporu?eno, aby byly ukon?eny v�echny mokr� procesy - tedy pr�ce vn�ej�c� do konstrukce ve v?t�� m�?e technologickou vlhkost - nap?. Om�t�n�, prov�d?n� pot?r? apod.

3. Na fas�d? ur?enou k zateplen� m�me prasklinu, m?�eme zateplovat?

Staticky poru�en� konstrukce je mo�no zateplovat pouze v p?�pad? jejich posouzen� a zaji�t?n�. N�vrh je t?eba ?e�it s odborn�kem - nap?. projektantem � statikem. Ve�ker� trhliny a sp�ry v podkladu mus� b�t posouzeny s ohledem na jejich mo�n� vliv na vn?j�� tepeln? izola?n� kompozitn� syst�m.

4. Lze u Va�� firmy objednat a i dal�� pr�ce, nap?�klad mont� parapetu?

Samoz?ejm?. Ostatn� pr�ce na zateplovan� konstrukci, nap?. parapety,oplechov�n� atik a otvor?, osazen� instala?n�ch krabic, dr��ky bleskosvodu, konzoly pro uchycen� p?�davn�ch konstrukc� na fas�d? apod., mus� b�t provedeny v souladu s prov�d?n�m zateplovac�m syst�mem tak, aby nedo�lo p?i realizaci k po�kozen� syst�mu, mechanick�mu po�kozen�, zate?en� do syst�mu apod.

5. Chceme zateplit jenom severn� stranu rodinn�ho domu,je to mo�n�?

Jak�koliv nestandardn� postupy p?i zateplov�n� - nap?. zateplen� pouze ?�sti konstrukce nebo objektu, zateplen� nestejnou tlou�?kou izolantu, r?zn�mi typy izolantu v jedn� plo�e apod. je t?eba speci�ln? ?e�it ji� v n�vrhu zateplovac�ho syst�mu, ot�zkou je aby to spl?ovalo po�adavky �?innosti zateplovac�ho syst�mu.

6. Je mo�n� prov�d?t zateplen� fas�dy v zim??

Teplota podkladu a okoln�ho vzduchu nesm� klesnout pod + 5 � C, p?i pou�it� om�tek Weber. pas silikon s urychlova?em, kter� se aplikuj� p?i nejni��� teplot? vzduchu i podkladu +5�C, kter� m?�e po 4 hodin�ch klesnout do -5�C, nutno ale po?�tat s vy��� cenou.

7. Je mo�n� prov�d?t zateplen� fas�dy v horku?

P?i aplikaci (nan�en�) hmot je nutn� se vyvarovat p?�m�mu slune?n�mu z�?en�, v?tru a de�ti. P?i podm�nk�ch podporuj�c�ch rychl� zasych�n� om�tky (teplota nad 25� C, siln� v�tr, vyh?�t� podklad, apod.) mus� zpracovatel zv�it v�echny okolnosti (v?etn? nap?. velikosti plochy) ovliv?uj�c� mo�nost spr�vn�ho proveden� - napojov�n� a�strukturov�n�. Desky z �ed�ho EPS se z d?vodu tmav� barvy nesm� b�t skladov�ny ani zpracov�v�ny na�p?�m�m slunci. Fas�dn� le�en� mus� b�t opat?eno s�t?mi pro st�n?n� slune?n�ho z�?en�. P?i podm�nk�ch prodlu�uj�c� zasych�n� (n�zk� teploty, vysok� relativn� vlhkost vzduchu apod.) je t?eba po?�tat s pomalej��m�zasych�n�m a t�m mo�nost� po�kozen� de�t?m i po v�ce ne� 8 hodin�ch.

8. Je mo�n� zateplovat vlhk� zd�?

Mus� b�t odstran?ny v�echny z�vady, kter� by umo�?ovaly pronik�n� vlhkosti do zateplovan� konstrukce. Podklady nesm� vykazovat v�razn? zv��enou ust�lenou vlhkost a podklad nesm� b�t trvale zvlh?ov�n. P?�padn� zv��en� vlhkost podkladu p?ed proveden�m zateplovac�ho syst�mu se mus� odstranit vhodn�mi�sana?n�mi opat?en�mi, nap?�klad: pod?ezan� zdiva a vlo�en� izola?n�ch PE desek, chemick� injekt� atd., v�kv?ty a zasolen� om�tky se mus� odstranit.

9. Lze zateplovat fas�du s ?�ste?n? odd?luj�c� om�tkou?

NE! Podklad mus� b�t p?ed zapo?et�m prac� zbaven ne?istot, mastnoty a v�ech voln? se odd?luj�c�ch vrstev, p?�padn? materi�l?, kter� se rozpou�t� ve vod?. Nesoudr�n� n�t?ry a om�tky dostate?n? nespojen� s�podkladem je t?eba odstranit. Na opraven� a o�et?en� plochy je mo�no zapo?�t s lepen�m izolantu a� po vyschnut� a vyzr�n� vyspr�vkovan�ch hmot a materi�l?. Doporu?uje se pr?m?rn� soudr�nost podkladu 200 kPa�s t�m, �e nejmen�� jednotliv� p?�pustn� hodnota mus� vykazovat soudr�nost nejm�n? 80 kPa. P?�padn� vyrovn�v�n� nerovnost� podkladu je nutno prov�d?t materi�ly, kter� t?mto hodnot�m soudr�nosti vyhov�. V p?�pad? nutnosti �pravy p?�dr�nosti nebo savosti podkladu se podklad upravuje vhodn�m penetra?n�m n�t?rem.

10. Jak� mus� b�t rovinatost podkladu p?ed prov�d?n�m zateplen� fas�dy?

V p?�pad? spojen� polystyrenov�ch izola?n�ch desek s podkladem lep�c� hmotou a kotven�m tal�?ov�mi hmo�dinkami je mezn� hodnota odchylky rovnosti podkladu maxim�ln? 20 mm na d�lku 1 m. V p?�pad? spojen� izola?n�ch lamel nebo desek z miner�ln� vlny (MW) s kolmou nebo pod�lnou orientac� vl�ken s podkladem lep�c� hmotou a kotven�m tal�?ov�mi hmo�dinkami je mezn� hodnota odchylky rovnosti podkladu maxim�ln? 20 mm na d�lku 1m - plat� v p?�pad? po��rn�ch p�s? dle ?SN 73 08 10, nebo ?SN 73 08 02. P?i v?t��ch nerovnostech je nutn� prov�st lok�ln� nebo celoplo�n� vyrovn�n� podkladu vhodn�m materi�lem a technologi� p?i sou?asn�m spln?n� ostatn�ch bod? tohoto p?edpisu.

11. Lze na zateplenou fas�du nan�st fas�dn� barvu s tmav�m odst�nem?

Fas�dy s tmav��mi barvami vst?eb�vaj� v�ce tepla ne� fas�dy se sv?tlej��mi barvami. Tmav�� barevn� t�ny zp?sobuj� v?t�� nam�h�n� fas�dy prost?ednictv�m sol�rn�ho zah?�v�n� v pr?b?hu dne a ochlazov�n�m b?hem noci, nebo prudk�ch zm?n po?as�. Proto pou��v�n� tmav�ch intenzivn�ch barev na zateplovac�ch syst�mech nedoporu?ujeme. Pou�it� tmav�ch barev je mo�n�, pokud nebudou pou�ity na v�ce ne� 10 % celkov� plochy�fas�dy, ale pouze jako dekorativn� prvek.

12. Dok�ete ud?lat fas�du s vice barevn�ch odst�nu om�tky?

ANO! Styk v�ce barevn�ch odst�n? om�tky v jedn� plo�e, pop?. ploch s odli�nou strukturou, nebo pracovn� sp�ra, se vytvo?� nalepen�m zakr�vac� p�sky a jej�m okam�it�m str�en� po zhotoven� povrchov� �pravy. Po jej�m zaschnut� se p?elep� zakr�vac� p�skou ji� hotov� hrana tak, aby nedo�lo p?i pokra?ov�n� k jej�mu poru�en�. Je ale nutn� po?�tat s vy��� cenou.

13. Co lze d?lat s zbytkem odpadov�ho polystyr�nu kter� zbude po zateplen�?

Obvykle se odveze na skladku,na�i ale firma nab�z� za m�rn� poplatek zpracovan� zbytkov�ho polystyr�nu p?�mo u V�s na stavb? vlastn�m drti?em. Polystyren rozdrt�me na kuli?ky a takto vzniklou dr? m?�ete pou��t na zateplen� krovu, strop? (mezi tr�my), nebo p?�pravu polystyr�n - betonu, apod. Toto ?e�en� je nejen ekonomick�, ale a je ekologick�, nebo? nemus�me zat?�ovat skl�dku likvidac� odpadu.

14. Je mo�n� ?istit zateplenou fas�du a� se po letech u�pin�?

ANO! P?i za�pin?n� ploch je mo�no prov�d?t ?i�t?n� horkou tlakovou vodou. ?i�t?n� za�pin?n�ch ploch je nutno�prov�d?t v p?�zniv�ch klimatick�ch podm�nk�ch. Obecn? plat� �e, minim�ln� teplota okoln�ho vzduchu a povrchu fas�dy p?i prov�d?n� ?i�t?n� mus� b�t +5�C. Nastaven� tlaku a teploty vody mus� b�t v souladu s typem pou�it�povrchov� �pravy aby nedo�lo k jej�mu poru�en�. Rovn?� z�vis� na za�pin?n� povrchov� �pravy. Maxim�ln� teplota ?ist�c�ho roztoku nesm� b�t vy��� ne� + 60�C aby nedo�lo k poru�en� fas�dy.

15. Je mo�n� zateplenou fas�du po letech p?et�rat barvou?

V p?�pad? pot?eby ochrann�ho povrchov�ho n�t?ru pro zv��en� odolnosti povrchov� �pravy proti pov?trnostn�m vliv?m se doporu?uje n�t?ry prov�d?t po maxim�ln� dob? 15 � 25 rok?. N�t?ry se prov�d?j� podle podm�nek uveden�ch v technick�ch listech dan�ho materi�lu na p?edem o?i�t?n� a odma�t?n� podklad. Ochrann� n�t?r mus� sv�m slo�en�m odpov�dat slo�en� p?vodn� povrchov� �pravy. N�t?r je mo�no prov�d?t i v p?�pad? po�adavku zm?ny barevnosti objektu za stejn�ch podm�nek jako u ochrann�ho n�t?r.

16. Je mo�n� opravovat zateplenou fas�du v p?�pad? mechanick�ho po�kozen�?

ANO! V p?�pad? po�adavku opravy poru�en� povrchov�ho souvrstv� nebo cel�ho zateplovac�ho syst�mu zp?soben�ho mechanick�m po�kozen�m je nutno postupovat s ohledem na rozsah po�kozen�. Nejprve se odstran� povrchov� �prava a� na z�kladn� vrstvu p?esahem po�kozen� o min 15 cm. D�le se odstran� z�kladn� vrstva s p?esahem po�kozen� o min 10 cm. N�sledn? se v p?�pad? po�kozen� tepeln� izolace odstran� i po�kozen� izolace od?�znut�m v cel� tlou�?ce. Vznikl� otvor se zapln� p?�?ezem stejn�ho typu izolace, na kter� se na spodn� plochu nanese vhodn� lep�c� hmota dle pravidel uveden�ch v tomto technologick�m p?edpisu, s d?razem na maxim�ln� vypln?n� otvoru. Sp�ry v?t�� ne� 2mm je t?eba vyplnit izola?n�m materi�lem. Sp�ry�mezi deskami (EPS, XPS a perimetru) do ��?ky 4mm je mo�no vyplnit n�zkoexpanzn� izola?n� p?novou hmotou. N�sledn? se p?es opraven� m�sto dopln� z�kladn� vrstva s p?esahem 10 cm na p?vodn� z�kladn� vrstvu s po�adavkem dodr�en� maxim�ln� rovinnosti p?vodn� a nov� z�kladn� vrstvy. Po zaschnut� se nanese nov� povrchov� �prava. P?i jednotliv�ch operac�ch se postupuje dle pravidel uveden�ch v tomto technologick�m p?edpisu.

17. U souseda na zateplen� fas�d? jsou v m�st? hmo�dinek fleky, ?�m to je zp?soben�, nespr�vn�m proveden�m?

Popisovan� jev je zp?soben nestejnom?rn�m chladnut�m ?i oh?�v�n�m povrchu fas�dy.P?� proveden� zateplen� fas�dy bylo pou�ito kotven� hmo�dinkami vedouc�mi skrz tepeln� izolant k podkladu. To vede ke dv?ma skute?nostem. Ka�d� hmo�dinka se st�v� bodov�m tepeln�m mostem a ka�d� hmo�dinka vytv�?� na povrchu tepeln�ho izolantu nehomogenitu. Jak tomuto jevu zamezit? Pou��vat hmo�dinky kter� lze zapou�t?t do hloubky izolantu a p?es n? p?et�hnout vrstvu tepeln�ho izolantu. Lze po?�tat ale s vy��� cenou na hmo�dinky. P?i zateplen� fas�dy na�e firma pou�iv� jenom tyto hmo�dinky u� v standardu.

Jak� je rozd�l mezi zateplovac�mi syst�my: kontaktn�m a v?tranou fas�dou?

Odv?tr�van� zateplovac� syst�my se pou��vaj� v tom p?�pad?, pokud chcete aby povrchovou �pravu tvo?�l� d?ev?n� palubky, fo�ny, atp. nebo�n?jak� m�lo prody�n� materi�l (nesav� keramick� obklad, kamenn� obklad, PVC obklady apod.). Odv?tr�vac� mezera mus� b�t ve skladb? mezi izolantem a povrchovou �pravou. Nikdy nesm� b�t mezi st?nou a izolantem, zateplovac� syst�m by nefungoval. Pokud chcete povrchovou �pravu om�tkou (�lecht?nou pastovitou nebo miner�ln�) je vhodn?j�� v tomto p?�pad? pou��t kontaktn� syst�my bez odv?tr�vac� vrstvy. Za ur?it�ch podm�nek lze pou��t i keramick� nebo kamenn� obklad kontaktn�m zp?sobem. Prvotn? tud� mus�te m�t vybranou povrchovou �pravu, jak bude RD�fin�ln? vypadat, a potom se ?e��, zda se pou�ije kontaktn�, nebo odv?tr�van� syst�m.

18. Na zateplen� fas�d? na severn� stran? po 3 letech objevil zelen� povlak.Asi 10m od domu m�me vzrostl� topolov� stromo?ad�.P?ed zateplen�m se na dom? nic podobn�ho nevyskytovalo! Co je p?�?inou?

Cel� popis situace skute?n? odpov�d� pravd?podobn�mu v�skytu ?as. Na�fas�d? byla pravd?podobn? pou�ita om�tka s akryl�tov�m, nebo�silik�tov�m pojivem (p?�padn? vrchn� n�t?r fas�dn� barvou na t?chto�b�z�ch). Tyto materi�ly dosahuj� n�zk� �rovn? pH, kter� sv?d?� r?stu�t?chto �k?dc? rostlinn�ho p?vodu.�V�robci do t?chto materi�l? obvykle proto p?id�vaj� fungicidn��p?�sady, kter� obdobn�m jev?m maj� p?edch�zet. Tyto p?�sady maj��omezenou trvanlivost, a proto jejich �p?soben� v om�tce nen� trval�.�?e�en�m je odstran?n� ?as z fas�dy fungicidn�mi prost?edky, a p?et?en��st?n fas�dn� barvou se zaru?en�m obsahem v��e uveden�ch p?�sad.

19. M�m 15 let star� d?m a cht?l bych ho zateplit. Obvodove zdivo je z Porothermu o s�le 40 cm a je na n?m hrub� om�tka. Nev�m, jak siln� polyster�n pou��t?

Odpov?? najdete na na�ich str�nk�ch: http://www.stavoreko.cz/sluzby/zatepleni-fasady/tloustky-izolantu.�

Je nutn� zateplovat poscho?ov� cihlov� d?m, kter� byl postaven p?ed 50 lety? Nen� �koda zalepovat prody�n� cihly lepidlem a polystyr�nem? Soused mi poradil, �e d?m nebude d�chat a bude vlhnout.

Je velmi dob?e zn�mo, �e vlhkost vzik� v rosn�m bod?, tedy v m�st?, kde doch�z� ke st?etu tepl�ho vyt�p?n�ho vzduchu se zven?� ochlazovanou studenou st?nou. Dostate?n�m zateplen�m budovy dos�hnete zaj�mav�ho efektu - jeliko� st?ny domu zakryt� izolantem z?stanou�tepl� (rosn� bod se p?esune sm?rem ven do izolantu), dojde k �bytku vlhkosti uvnit? byt? a z�rove? k v�razn�mu zv��en� pohody bydlen� i �spo?e energie d�ky akumulaci tepla ve zdivu (st?ny nebudou do vnit?n�ho prostoru vyza?ovat chlad, ale teplo). D?le�it� ale je, navrhnout spr�vnou tlou�?ku izolantu. Rozhodn? se nen� pot?eba ob�vat, �e zateplen�m domu lze n?co pokazit.

20. Jak� jsou p?�pustn� nerovnosti hotov� fas�dy dle normy po zateplen�?

Rovinnost se m??� metrovou lat� - odchylky jsou velikost pou�it�ho max. zrna om�tky + 0,5 mm. Nap?�klad povolen� odchylka u zrna 2,0 mm je � 2,5 mm. K m??en� se pou��v� la? a speci�ln� troj�heln�kov� m??idlo (vypad�jako piln�k), kter� se vkl�d� pod tuto la?. Takto se tedy m??� odchylka rovinnosti - pokud jde o m??en� svislosti, pou��v� se jin� metoda...

21. M�me d?m v pam�tkov? chr�n?n�m �zem�, pl�nujeme zateplovat fas�du. Stavebn� �?ad trv� na tom, aby fin�ln� povrch fas�dy byl �tukov�. Dotaz zn�, zda lze na zateplovac� system nan�et �tuk?

Klasicky �tuk kter� je zn�m jako fin�ln� �prava v�penocementov�ch om�tek, se na zateplovac� syst�m pou��vat nesm� a to s d?vodu r?zn� rozta�nosti materi�lu. Ov�em existuje v�robcem schv�len� - zat�ran� om�tka tenkovrstv� jemn�. Je to typ �lecht?n� miner�ln� om�tky se zrnem�max. 0,7 mm - stejn�m jako u �tukov�ch om�tek.Tuto om�tku pak lze nat?�t fas�dn� barvou.

22. Om�tka na fas�d? je popraskan� - vlasov� i v?t�� trhliny, je mo�no postupovat nanesen�m fas�dn�ho lepidla a perlinky, pot� p?e�tukovat a�nat?�t fas�dn� barvou?

Jsou-li om�tky dostate?n? soudr�n� (na poklep nezn� dut?), pak om�tky opat?ete dv?ma n�t?ry. Pot� pokra?ujte vytvo?en�m armovac� vrstvy ze�st?rky a sklovl�knit� tkaniny, dle Va�eho z�m?ru. Jako n�slednou vrstvu, z hlediska p?�dr�nosti na nenas�kav� st?rce, nedoporu?ujeme ov�em pou��t b?�n� �tuk, ale v�robek - zat�ran� om�tka tenkovrstv� jemn� (Cemix), co� je syst�mov� materi�l ur?en� p?�mo pro tento �?el. Ot�zku zde p?edstavuje definice "v?t�� trhliny". Jsou-li tyto trhliny statick�ho charakteru, nebude pravd?podobn? povrchov� zpevn?n� armovac� vrstvou dostate?n? �?inn�.

23. Pro? nepou��v�te zateplovac� barvy?

Zateplovac� barvy odr�ej� s�lav� teplo (slune?n� nebo z radi�toru), p?i pr?niku tepla veden�m maj� stejn� sou?initel tepeln� vodivosti�jako polystyr�n. P?i jej� tlou�?ce n?kolik desetin milimetru v�ak je zv��en� tepeln�ho odporu zanedbateln� (polystyr�n se p?i stejn�ch�vlastnostech aplikuje, jak v�te, v daleko v?t��ch tlou�?k�ch, aby zateplen� bylo �?inn�).

24. T?i roky star� polystyrenov� zateplen� prask� v roz�ch oken a v doln�m ukon?en�. Lze n?jak ?e�it tyto vady?

S nejv?t�� pravd?podobnost� je probl�m zp?soben� nespr�vn�m lepen�m izola?n�ch desek kolem ost?n� oken. Spolehliv� a osv?d?en� ?e�en� v tomto p?�pad? neexistuje. Nejjist?j�� by bylo odstran?n� zateplen� v okol� oken a polo�en� izola?n�ch desek prov�st znovu. M�n? spolehliv�m ?e�en�m by mohlo b�t proveden� dodate?n�ho vyztu�en� armovac� s�?ovinou.

25. Jak� je �ivotnost �lecht?n�ch pastovit�ch om�tek?

�ivotnost om�tek byla koncipov�na podle po�adavku ETAG 004 pro zateplovac� syst�my. Mechanick� vlastnosti �lecht?n�ch om�tek se zkou�� podle t�to sm?rnice, d�le podle p?�slu�n�ch evropsk�ch norem a mus� spl?ovat jejich min. po�adavky. V t�to sm?rnici se potom uv�d�, �e pokud jsou spln?ny uveden� po�adavky, �ivotnost cel�ho syst�mu (tzn. i jednotliv�ch komponent, jako jsou �lecht?n� om�tky, lepic� a st?rkovac� hmoty, izolant apod.) je min. 25 let, p?i proveden� podle p?�slu�n�ho z�vazn�ho technologick�ho p?edpisu nebo technick�ho listu�a b?�n� �dr�b?. B?�nou �dr�bou se rozum� oprava mechanick�ho po�kozen�, o?i�t?n� od zapr�en� (omyt� vodou) a obnoven� n�t?ru (po cca 10 letech) apod. �ivotnost v�ak nen� mo�n� zam??ovat se z�rukou - tu d�v� zhotovitel d�la a podle ob?ansk�ho z�kon�ku je z�ruka na stavebn� d�lo 3 roky, pokud nen� stanoveno ve smlouv? o d�lo jinak.

26. Jak�m izolantem lze oblo�it venkovn� vlhkou st?nu?

Z�kladem jak�koli sanace vlhk� zdi je odstran?n� p?�?iny vlhnut�. Nebude-li p?�?ina odstran?na, jsou projevy dal��ch defekt? nevyhnuteln� a ��dn� �prava st?ny nebude dostate?n? efektivn�. Nen�-li mo�n� p?�?inu vlhkosti odstranit, je mo�n�m kosmetick�m ?e�en�m pou�it� sana?n�ch om�tek. Zateplen� kontaktn�m �zateplovac�m syst�mem bez dal��ch sana?n�ch opat?en� nem� smysl.

27. Vlastn�me 50 let star� rod. domek a chceme zateplovat ze interi�rov� strany.

Bohu�el v ��dn�m p?�pad? nem?�eme doporu?it jak�koli postup pro zateplen� ze strany interi�ru. D?vod je na snad? - st?ny, ke kter�m se z d?vodu vnit?n�ho zateplen� nedostane dostatek tepla, p?i venkovn�ch n�zk�ch teplot�ch prochladnou natolik, �e se rosn� bod (bod st?etu�vy��� teploty z interi�ru a n�zk� teploty z exteri�ru, p?i kter�m vznik� vlhkost) posune sm?rem do m�stnosti. Zateplen�m tedy riskujete zv��en� vlhkosti st?n a vznik karcinogenn�ch pl�sn�. Z�rove? znemo�n�te akumulaci tepla ve st?n�ch a t�m zv���te pot?ebu kontinu�ln�ho vyt�p?n� (p?i p?est�vce ve vyt�p?n� m�stnost mnohem rychleji vychladne).

28. Chci se zeptat, zda by pomohlo zateplen� rod. domu ze t?� stran. Na severen� st?n? v 1p. se v�dy od podzimu do jara tvo?� pl�se? a to ve��palet? kolem oken a v roz�ch domu u podlahy. D?m je cca 100let star�, m� brizolitovou om�tku a tl. st?n je 45cm.

Je naprosto z?ejm�, �e tlou�?ka zdiva 45 cm je velmi nedostate?n� z hlediska tepeln�ho odporu st?n. Vzhledem ke zmi?ovan�mu obdob�, p?i
kter�m doch�z� k uveden�mu ne��douc�mu jevu se d� p?edpokl�dat, �e tvorba pl�sn� je zp?sobena kondenzuj�c� vlhkost� vlivem prochladnut�
st?n a posuvu rodsn�ho bodu sm?rem do m�stnosti. Obecn? plat� pravidlo, �e jak�koli probl�m s v�skytem vlhkosti je pot?eba v�dy analyzovat osobn? p?�mo na m�st?, aby byly vylou?eny ostatn� mo�n� p?�?iny. Ale neofici�ln? lze p?edpokl�dat, �e dodate?n� zateplen� st?n (a p?edev��m tak� soklov� ?�sti domu) by mohlo probl�m vy?e�it. Mimoto doporu?ujeme zlep�it v?tr�n� v m�stnosti (t?eba kr�tce, ale ?ast?ji a intenzivn?ji). Z hlediska tepeln� bilance domu, se kterou souvis� tepeln� pohoda bydlen� a p?edev��m �spora energie na vyt�p?n�, je v�ak nutn� zateplen� cel�ho domu.

29. Jak siln� mus� b�t povrchov� vrstva (st?rka, perlinka, �lecht?n� om�tka) nad izolantem?

Podle evropsk� sm?rnice pro zateplovac� syst�my ETAG 004 mus� b�t povrchov� vrstva nad izolantem (polystyr�n , miner�ln� vlna apod.) min. v tlou�?ce 6 mm. Pokud m�te om�tku se zrnem 2 mm, tak by se st?rkovac� hmota s alkalivzdornou tkaninou m?la pohybovat v min. tlou�?ce cca 4 mm.

30. Je mo�n� znovu zateplit fas�du, kter� je ji� 7 let hotov� se v�� povrchovou �pravou. P?vodn� zateplen� bylo realizov�no 6cm silnu vatou�uchycenou do st?n d?evostavby. Je mo�n� znovu zateplit vatou nebo je mo�n� vyu�it� polyestyrenu a jak�m zp?sobem prob�h� hmo�d?n� druh�vrstvy, aby se nenaru�ilo p?vodn� hmo�d?n�?

Dal�� p?iteplen� je samoz?ejm? mo�n�, ale pouze u� miner�ln� vatou. Dal�� p?iteplen� polystyr�nem nelze z dif�zn�ho hlediska. Hmo�d�nkov�n� mus� b�t provedeno do nosn�ho syst�mu p?es novou izolaci i p?es starou izolaci. Aby se nenaru�ilo p?vodn� hmo�d?n�, tak se posunou vrstvy miner�ln� izolace, nap?. 1. vrstva se klade ze se?�znut�ch desek na polovinu po d�lce atp.

31. Je mo�n� lepit fas�du z polystyr�nu v de�ti a m� to n?jak� vliv na budouc� fas�du?

?�dn� b?�n� stavebn� pr�ce se nedoporu?uje prov�d?t v de�ti. Provlh�n� staviv resp. malt a lepidel b?hem aplikace m?�e p?in�st n�sledn�probl�my pro kter� nen� prostor je zde dom��let. Co se t�?e lepen� izolant? kontaktn�ch zateplovac�ch syst�m?, nen� lepen� za de�t? vylou?eno, pokud je podklad (zdivo) dostate?n? kryto okrajem st?echy, vlastn� izola?n� desky jsou such�, do lep�c� a st?rkovac� hmoty nepr�� a pokud je mo�n� nan�en� lepidla na izolanty bl�zko zdiva, kde nepr��. Prakticky je tedy nutno pracovi�t? i pracovn� plohy chr�nit.
Vlastn� d�? a t�m vysok� relativn� vlhkost vzduchu nemus� vadit kvalit? d�la.

32. Lze zateplovac� syst�m lepit rovnou na plnou cihlu? Star� om�tka je odstran?n� a jsou pro�kr�bnut� sp�ry.

Pokud je podklad z o?i�t?n� pln� cihly po oklep�n� om�tky, mus� spl?ovat tyto podm�nky: Rovinnost podkladu mus� b�t takov�, aby po p?ilo�en� 2 m lat? nebyly odchylky v?t�� ne� 20 mm, l�pe 10 mm. Vy�kraban� sp�ry se nepo?�taj� a nevad�. V?t�� prohlubn? by se musely�zarovnat om�tkou. Podklad nesm� b�t spra�n�. Po ka�d�m odstran?n� star� om�tky je podklad spra�n�, proto se mus� nat?�t a zpevnit penetrac�. Nejl�pe dva n�t?ry - 1. n�t?r z?ed?n� 1:1 s vodou, druh� n�t?r ne?ed?n�. Po 24 hodin�ch od posledn� penetrace se m?�e za?�t s nalepov�n�m izolantu. Pokud jsou vy�kraban� sp�ry, mus� se po?�tat s v?t�� spot?ebou lepic�ho tmelu a tud� cenou.

33. Jak� je �ivotnost polystyrenu?

�ivotnost polystyr�nu je velmi z�visl� na p?soben� okoln�ho prost?ed�. Nep?�zniv? m?�e b�t ovlivn?na p?edev��m teplem nebo degradac� vlivem�slune?n�ho z�?en�. Lze p?edpokl�dat, �e spr�vnou aplikac� zateplovac�ho syst�mu jsou tyto faktory eliminov�ny a �ivotnost polystyr�nu se pak pohybuje n?kde okolo 100 let.

34. Pl�nujeme zateplovat d?m, jakou zvolit finaln� zat�ranou �lecht?nou om�tku? Miner�ln�, akryl�tovou, silik�tovou nebo silikonovou? A jak� je�nejlep�� zrnitost?

Miner�ln� �lecht?n� om�tka nepat?� mezi nejmodern?j�� materi�ly, kter� by se v dne�n� dob? ve velk� m�?e pou��valy, nicm�n? je mo�n� ji pou��t. Jej� v�hodou je pom?rn? n�zk� cena, nev�hodou je ov�em obt�n?j�� aplikace (jedn� se o sypkou pytlovanou sm?s, kterou je pot?eba m�chat s vodou, co� u ostatn�ch �menovan�ch druh? om�tek odpad�) a tak� pr�v? nutnost povrchov�ho o�et?en� fas�dn� barvou. Naproti tomu pastovit� om�tky (akryl�tov�, silik�tov� a silikonov�) odpov�daj� trendu modern� doby, kter� klade n�roky na jednoduchost a rychlost zpracov�n�. Jedn� se o materi�ly ji� nam�chan� do aplika?n� konzistence v kbel�ku k okam�it�mu pou�it�. Jejich cena je vy��� ne� u miner�ln�ch om�tek, ale odpad� zde nutnost pou�it� fas�dn� barvy. Pokud vezmeme jednotliv� druhy pastovit�ch om�tek, li�� se tyto od sebe sv�mi vlastnostmi i cenou - stru?n?: Akryl�tov� om�tka - je cenov? nejdostupn?j��, pevn�, vod?odpudiv�. Je nutn� po?�tat s m?n�� odolnost� proti u�pin?n�, nedoporu?uje se na zateplovac� syst�my s miner�ln� vlnou. Silik�tov� om�tka - paropropustn� om�tka pou��van� zejm�na na izolant z miner�ln� vlny, p?irozen? odoln� proti mech?m a ?as�m. Silikonov� om�tka - spojuje nejlep�� vlastnosti obou v��e uveden�ch om�tek, vynik� nav�c v�bornou pru�nost� a nejmen�� �pinivost�, ?emu� odpov�d� i cena. Silikonsilik�tov� om�tka - z�kladem je silik�tov� om�tka, ov�em se zv��enou odolnost� proti u�pin?n�. V�echny tyto om�tky lze pou��t za V�mi zam��len�m �?elem - volba kokr�tn�ho druhu om�tky z�le�� ?ist? na Va�ich preferenc�ch, stejn? tak i jej� zrnitost. Pokud si nejste jist s v�b?rem zrnitosti, p?edlo��me k nahl�dnut��vzorkovn�k struktur �lecht?n�ch om�tek.

35. Jak rozpoznat rozd�l mezi akryl�tovou a silikonovou om�tkou v such�m stavu po aplikaci?

Bez odborn� chemick� anal�zy nen� mo�n� bezpe?n? oba druhy om�tek rozeznat - ani v tekut�m a ani v such�m stavu po aplikaci. V kone?n�m d?sledku by mohly druh om�tky odhalit u�itn� vlastnosti, kter� souvisej� pr�v? s pou�it�m druhem pojiva. Silikonov� om�tka m� nelepiv� povrch pro prachov� ?�stice, a proto se bude pomaleji �pinit (z?stane v pr?b?hu ?asu nesrovnateln? d�le ?ist�). Akryl�tov� om�tka, p?es spoustu vynikaj�c�ch vlastnost�, m� nev�hodu v p?ilnav�m povrchu - prachov� ?�stice na n� sn�ze ulp�.

36. Jde na zateplenou fas�du d�t st?�kan� b?�zolit?

B?�n� st?�kan� b?izolit nen� vhodn� na st?rkovou vrstvu. Hroz� zde nebezpe?� nedostate?n� p?�dr�nosti. Vlastn� b?izolit je pevn�, ale k?ehk�, nedostate?n? pru�n� om�tka nevhodn� na zateplovac� syst�m. Existuje ov�em - �kr�ban� om�tka WEBER 204, kter� je n�sledovn�k tradi?n� om�tky (b?�zolit) se zaj�mavou strukturou a sl�dou. Tato om�tka se pou��v� jak na renovaci, tak i na novostavby.

37. Jak daleko jezd�te d?lat zateplen� fas�dy?

Zateplen� fas�dy prov�d�me po cel� republice. P?i cest�ch mimo Prahu si �?tujeme n�klady na dopravu, p?�padn? ubytov�n�.

38. Ode?�t�te p?i tvorb? cenov�ho rozpo?tu zateplen� fas�dy rodinn�ho domu plochu oken?

Mno�stv� m?rn�ch jednotek zateplen� se ur?uje v m2 plochy povrchu po zateplen�. Tj. v��ka zateplen� od �rovn? zakl�dac� li�ty po horn� hranu upravovan� plochy, kr�t ��?ka v?etn? p?esah? na roz�ch vyvolan�ch tlou�?kou izolantu. Od t�to plochy se odpo?�t�vaj� plochy oken a dve?� zmen�en� o tlou�?ku izolantu na ost?n�. Plocha ost?n� se p?i?�t� v rozm?ru: ��?ka ost?n� v?etn? tlou�?ky zateplovac�ho syst�mu n�soben� d�lkou.

Jakou tepeln? izola?n� om�tku m�m d�t na nov� d?m, je postaven z pln�ch cihel. Z odborn� polemiky v�m, �e polystyren nen� vhodn� z d?vodu vytv�?en� pl�sn�, probl�my s krupobit�m, ptactvem, vytv�?en� pr?duch? atd.

Sou?initel prostupu tepla U (prostup tepla ve W / m2 a stupe? Celsia) je u klasick� ciheln� st?ny z pln�ch cihel cca 1,4. Po�adavek sou?asn� ?SN je 0,38 - doporu?en� hodnota 0,25. Aby byly spln?ny tyto podm�nky, je nutn� odizolovat v 1. p?�pad? cca 8cm tlou�?ky tepeln�ho izolantu, v druh�m p?�pad? 13 cm tepeln�ho izolantu (fas�dn� polystyr�nov� desky nebo miner�ln� vlny). Je z?ejm�, �e tepeln? izola?n� om�tka nem� tepeln? izola?n� vlastnosti izolant?, jako polystyr�n, nav�c ji nikdo nenanese v takov� tlou�?ce. Vn?j�� kontaktn� zateplen� nezp?sobuje pl�sn?, pr�v? naopak � zv?t�en�m tepeln�ho odporu doch�z� ke zv��en� teploty povrchu st?n v interi�ru a t�m omezen� kondenzace vodn�ch par na povrchu a uvnit? konstrukc�. Dob?e proveden� a certifikovan� zateplovac� syst�m s tenkovrstvou om�tkou mus� mechanicky odolat krupobit�. Nen� bohu�el dostate?n? odoln� proti datl?m.